Odkazy

Dáváme sportu smysl...




Deset základních pravidel české spisovné výslovnosti

SAMOHLÁSKY

1. ZACHOVÁVAT KVALITU SAMOHLÁSEK

den, syn, dary dan, sen, dery, dry
velebili vlebili, velebele
ovoce ovace, ovce
přijali    NIKOLIV    přali, přijeli
celopal clpal, calapal
posvěť posviť, pasveť
pochovali pachavali, pachvali

Správně a jasně vyslovovat samohlásky, nepolykat! Samohlásky jsou nositeli tónů a tvoří melodickou stránku slov.

2. DODRŽOVÁNÍ KVANTITY, DÉLKY SAMOHLÁSEK

rtů, ústa, třást, dál rtu, usta, třas, dal
můj Bůh muBu
Ježíš dává Ježidava
blížící se svátky bližci se svatky
mé jméno    NIKOLIV    memeno
přijímáš přimaš
vidím, slyším, cítím, jím vidim, slyšim, citim, jim
pravím vám pravivam

Nezkracovat dlouhé samohlásky! Zvláště pozor na ty významotvorné
– mílí se x myli se, dál x dal

3. DLOUHÁ SLOVA

přerozmanitá přezmanitá
evangelium evanglum
neprorokovat neprokovat
nevystižitelné    NIKOLIV    nestižitelné
přivalila přilila
spolupracovali spracovali
neprorokovat neprokovat

Dlouhá slova zachovat celá, nevypouštět celé slabiky! Dlouhá slova vnášejí do rytmu řeči příjemnou změnu, nepospíchat s nimi, dát jim volnější rytmus.

4. RÁZ

jak i Kristus jakyKristus
bez útěchy bezutěchy
se Izák sezák, sejzák
od Otce, k Otci, s Otcem odoce, kotci, sotcem, zotcem
synům Izraele    NIKOLIV    synů mizraele, synuizrae
v Egyptě, v Izraeli vegyptě, vizraeli
po ohni, s okem pohni, sokem
spolu ulehnou spolehnou

Slova začínající samohláskou se v proudu řeči vyslovují s tzv. rázem. Důsledně dbát na pauzy před spojkami a, ale. Jsou to pauzy nejen artikulační, ale i pauzy logické. Ráz se také používá ve slovech s předponami – pře´uctiví, do´učit, po´uliční atp., ráz se nepoužívá ve slovech přejatých – desiluze, reakce, vakuum, rekreace.

SOUHLÁSKY

5. PŘESNÁ A JASNÁ VÝSLOVNOST SOUHLÁSEK

h, l, j, m, v, b, d, r – vyžaduje opření do bránice a pečlivou artikulaci

všemohoucího Boha šemoucioBoa
ubohý, bohulibými uohý, bouliuými
jejího jeho, jho
Hle, Hospodin leospodi
z celého Judska, u jeho hlavy celeucka, ujelavy
mé jho, Mojžíš, pověz jí to meo, Možiš, pověsíto
přijal, kojenec    NIKOLIV    přál, konec
celopal, lehl ceopa, le
Bůh, Duch uch
obdivuhodný odiodný
převěješ je přeješje
mým milosrdenstvím ímilostenství
volajícího uoacího

Souhlásky h, l, j, m, v, b, d, r mezi samohláskami vyslovovat energičtěji a jasněni. Nepolykat souhlásky v tempu řeči, řeč zní nepěkně a ledabyle.

6. VYSLOVOVÁNÍ SOUHLÁSEK NA ZAČÁTKU, UVNITŘ A NA KONCI SLOV

když, který, kdyby, však, vždyť dyš, tery, kery, dyby, šak, dyť
hrot, hřeben, hřbitov rot, řeben, řbitof,
vznášet, vrata, vlastnost, vrána    NIKOLIV    náše, rata, lasnos, rana
větší, kratší, dětský ječí, kačí, jecký
pusťte, buďte, choďte puste, bujte, chote

7. ZDVOJENÁ VÝSLOVNOST STEJNÝCH SOUHLÁSEK UVNITŘ SLOV

poddaný, oddělit, bezzásadový podaný, odělit, bezásadový
nejjasnější, pecce, racci    NIKOLIV    V nejasnější, pece, raci
poddruh, nejjistější podruh, nejistěší

Velmi pozorně, pečlivě a přitom nenásilně vyslovovat skupiny souhlásek. Jsou-li ve skupině znělá a neznělá souhláska, spodobují se ( ros-sápal, ros-sypal, ot-tud ), nesmějí splývat v jednu souhlásku tam, kde jsou ve švu složeného slova nebo v konci slova s příponou: zlom-me, broučci, racci, babičce.

8. VÝSLOVNOST SOUHLÁSEK NA ROZHRANÍ SLOV

deset tisíc desetisíc.
před domem , od domu předomem, odomu
středem mořem, mám moc středemoře, mamoc
v pyšném městě, k vám mluvil    NIKOLIV    fpyšneměstě, kvámluvil
mluvíš špatně, máš štěstí mluvíšpatně, máštěstí
jmenovat tohoto, nechal ladem menovatot, nechaladem
koupil losy, mávám mámě koupilosy, mavamamě

Dvě stejné souhlásky v mezisloví je třeba velmi zřetelně vyslovit, zejména tam, kde je i logický předěl – mezi podst. jm. a slovesem. Nejčastěji je skupina m-m, je to dáno povahou koncovek českého skloňování a časování.

9. SYKAVKY NA ROZHRANÍ SLOV

Ježíš se Ježíse
miluješ život Miluje život.
vás ze synagogy váze synagogy
vás zabije    NIKOLIV    vázabije
když se gdyse
až se utiší ase utiší
Proč se ptáš? Otec čeká. Proceptáš? Otečeká

Pozor nesmazávat hranice mezi slovy!

10. PŘEDLOŽKY

pro naše vykoupení pro naše vykoupení
vzal při večeři do svých rukou vzal při večeři do svých rukou
probouzí ochotu ke smíření    NIKOLIV    probouzí ochotu ke smíření
na tuto svou rodinu na tuto svou rodinu
ve společenství víry ve společenství víry

Čeština má přízvuk vždy na první slabice slova nebo slovního spojení - spojení slabičné předložky s následujícím slovem do jednoho rytmického celku. Slabičná předložka vyslovená jako jeden celek s následujícím slovem je potom vždy přízvučná. Přízvučnost vytváří vnitřní rytmus každého jazyka.